| Proces | = Pojmem proces rozumíme skupinu navazujících činností, které jako celek přinášejí hodnotu zákazníkovi (procesu). Další definicí může být: proces je sada logicky spojených úloh prováděných tak, aby přinášely definovaný výstup byznysu. |
| Procesní řízení | = sleduje na sebe navazující činnosti podle logiky jejich návazností a podle hodnoty, kterou společně vytvářejí pro zákazníka, a to za podpory informačních technologií. Tyto skupiny činností procházející přes různé funkční oblasti podniku se nazývají procesy. |
| Principy procesního řízení | Procesní řízení podniku je v současné době převládajícím stylem podnikového řízení. Proto je mu věnován
další výklad. Aby analytik mohl byznys analýzu dobře provést, musí vědět, jaké jsou principy procesního řízení,
jaká jsou klíčová rozhodnutí při tomto stylu řízení a v jakém pořadí se obvykle provádějí. |
| Základní fáze řízení | • Strategické cíle... čeho cheme dosáhnout v dlouhodobém horizontu
• Byznys model/produtky/služby... čím toho dosáhneme
• Procesy... jak produkt/službu vytvoříme
• Zdroje... jaké zdroje procesy potřebují
•Kooperace/outsourcing... které procesy a které zdroje nakoupíme od partnerů
• IS/ICT... jak procesy a komunikaci s partnery podpoříme pomocí IS/ICT
• Organizace/zodpovědnosti... jaká je nejvhodnější organizace pro naše aktivity |
| Dokumentace procesů | Po prozkoumání jednotlivých procesů je možné modelovat procesní architekturu systému pomocí
diagramů nazývaných diagram návaznosti procesů, procesní dům nebo procesní mapa. V těchto diagramech
jsou zobrazeny všechny procesy probíhající v systému a jsou nějakým způsobem logicky seskupeny. Často
takový diagram vypadá jako dům, proto se mu říká procesní dům (process house). |
| Metoda KBPR (Knowledge Based Process Reengineering) | Východiskem metody je kritika "mechanických" přístupů k mapování a reengineeringu podnikových procesů, které jsou příliš technicky zaměřené, málo respektují znalosti lidí podílejících se na procesech a nedostatečně zohledňují nutnou míru kreativity člověka v příslušném procesu.
Metoda rozlišuje čtyři úrovně modelování a návrhu procesu. Úrovně se liší zejména v tom, jaká úroveň znalostí a zkušeností se předpokládá jednak na straně pracovníků navrhujících proces a jednak na straně pracovníků podílejících se na realizaci procesu. Je věcí tvůrců definice procesu, aby pro každý z procesů vybrali optimální úroveň. Jednotlivé úrovně popisu jsou charakterizovány následovně. |
| Metoda KBPR (Knowledge Based Process Reengineering)
1. Úroveň | • cíle procesu (například produkt/služba a jejich charakteristiky),
• událost aktivující daný proces,
• role, resp. funkční místo zodpovědné za celý proces (vlastník procesu),
• zákazník procesu,
• kvalitativní a kvantitativní metriky procesu,
• omezující podmínky procesu (například finanční nebo časový limit pro průběh procesu). |
| Metoda KBPR (Knowledge Based Process Reengineering)
2. Úroveň | V druhé úrovni je navíc definován výstup procesu (například požadovaná struktura výsledného dokumentu, model výrobku, výkres produktu apod.). |
| Metoda KBPR (Knowledge Based Process Reengineering)
3. Úroveň | • seznam činností, které jsou součástí procesu (není však definována návaznost činnosti,
• seznam rolí, resp. funkčních míst, podílejících se na realizaci procesu (role ale nejsou přiřazeny k činnostem),
• seznam všech externích vstupů do procesu (ale vstupy nejsou přiřazeny k činnostem),
• seznam vhodných informatických nástrojů pro podporu procesu. |
| Metoda KBPR (Knowledge Based Process Reengineering)
4. Úroveň | • vstupy a výstupy každé činnosti,
• návod (algoritmus) každé činnosti,
• návaznost činností,
• přiřazení zodpovědných rolí k jednotlivým činnostem,
• doba trvání každé činnosti,
• náklady činností, resp. náklady celého procesu. |
| Metoda KBPR (Knowledge Based Process Reengineering) úrovně | První úroveň popisu procesu se využívá v případě, když akumulovaná firemní znalost je nedostatečná, resp. když každý průběh procesu je velmi odlišný vlivem měnících se podmínek a externích faktorů. Taková situace nastává zejména u procesů strategického řízení. První úroveň tak předpokládá vysoce kvalifikované a kreativní pracovníky, kteří při průběhu procesu budou schopni naplánovat a realizovat všechny dosud nedefinované charakteristiky procesu.
Naopak čtvrtá úroveň popisu procesu předpokládá vysokou kvalifikaci a rozsáhlé zkušenosti pracovníků
definujících proces. V praxi se často pro definici procesu na této úrovni využívají znalosti pracovníků konzultačních firem, kteří znají nejlepší praktiky používané v dané oblasti podnikání. Čtvrtá úroveň současně představuje nejvyšší stupeň standardizace průběhu procesu. |
