| veřejná volba | přeměna individuálních preferencí v kolektivní rozhodnutí |
| veřejné finance / def | = specifické finanční vztahy a operace probíhající v rámci ekonomického systému mezi orgány a institucemi veřejné správy a ostatními subjekty; VF zkoumají ekonomické problémy, analyzují finanční vztahy mezi ekonomickými subjekty a platí podmínka, že jedním z ekonomických subjektů je stát |
| Ekonomické subjekty | -bojují o zdroje, jsou jimi: domácnosti, firmy, stát
* pokud jsou vazby jen mezi domácnostmi a firmami – oblast soukromého sektoru – VF sem nevstupují
* pokud přibude stát – smíšená ekonomika, kde vedle soukromého sektoru existuje sektor státní (veřejný) |
| propojení státu a soukromého sektoru – 4 vazby: | 1) daně FO
2) daně PO
3) dotace
4) transferové platby |
| Charakteristiky VF | • nedobrovolnost – MUSÍM do vztahu vstoupit
•neekvivalence – neexistuje potvrzení, že to, co jedinec na daních odvede a co jedinec od státu získá, je stejné
•nenávratnost finančních vztahů v rámci veřejných financí
== nelze provést „reklamaci“ finančních vztahů v rámci veřejných vztahů (firma nemůže přestat platit silniční daň jen proto, že je kvalita silnic hrozná)
== reklamace veřejných financí probíhá jedině přes volby, tzn. nepřímo |
| Funkce VF | a) stabilizační funkce
b) redistribuční funkce
c) alokační funkce
d) kontrolní |
| příčiny vládního selhání | a) informace
* kvalita a kvantita, velké množství informací může znamenat lepší rozhodnutí, ale také větší náklad
b) časové zpoždění
*poznávací – souvisí s poznáním problému, a s dostupností dat
* rozhodovací a realizační rovina
* přizpůsobovací – za jak dlouho bude na opatření reagováno
c) neodhadnutí reakce soukromého sektoru
d) absence bankrotu
e) byrokracie |
| Vládní selhání / Byrokracie | = monopol na informace – informační asymetrie
= snaha maximalizovat rozpočet = maximalizovat moc (nabídkový přístup ktvorbě rozpočtu)
= snaha utratit disponibilní zdroje bez ohledu na kritérium efektivnosti a účelnosti
= problém s měřením „výstupů“
= tendence k rozpínavosti |
| veřejná volba | přeměna individuálních preferencí v kolektivní rozhodnutí
– rozhodování ve veřejném sektoru
-- předmětem a kritériem rozhodování - veřejný zájem (??)
-- rozhoduje se v rámci tzv. politického trhu |
| Zájmové skupiny | seskupení osob, které mají společný cíl
– ovlivňují ostatní subjekty „politického“ trhu
cíl - maximalizace vlastního užitku |
| klasifikace zájmových skupin pro potřeby teorie veřejné volby: | •dle cílů: ochranné zájmové skupiny (odbory), podpůrné zájmové skupiny
• dle „společného zájmu“:
*profesní zájmové skupiny
*na základě místa,
*na základě hobby: |
| nástroje ovlivňování voličů zájmovými skupinami: | • poskytováním informací (selektivní), expertní činnosti
• využíváním ekonomické moci – stávky, demonstrace
• soudními spory – žaloba u mezinárodních soudů |
| Hlasovací pravidla ve veřejné volbě | kolektivní rozhodnutí mohou být škodlivá, přerozdělující a efektivní
1) pravidlo rozhodování jedince (diktátorské)
*výhody: nízké transakční náklady na rozhodování
* nevýhody: může dojít k odbornému případně morálnímu selhání jedince
2) pravidlo jednomyslné (jednohlasné) shody (konsensuální)
=jednomyslný souhlas všech zúčastněných stran, každý volič má stejnou váhu hlasu
=např. v orgánech NATO při rozhodování o přijetí nových členů EU
* výhody: vysoká demokratičnost hlasování
*nevýhody: vysoké náklady
3) většinová pravidla: prostá většina, kvalifikovaná většina
* respektující první preferenci
3a) prostá většina = nadpoloviční počet hlasů
3b) relativní většina =- nejvíce hlasů
3c) kvalifikovaná většina 2/3 nebo 3/5
* respektující všechny preference = porovnávání každé varianty s každou
4) Condorcetovo pravidlo (kritérium) – vzájemně párově porovnává jednotlivé varianty =problém: volební zacyklení (tzv. Condorcetův paradox) |
