| Modely životního cyklu vývoje informačního systému. | Životní cyklus je časový úsek, který začíná úmyslem vytvořit systém a končí, když se systém přestane
používat. Je to rámec procesů a aktivit organizovaných do fází. |
| 1) Vodopádový model | • 70.-80.léta
• inspirace v průmyslu
• pojem vodopád se začal používat proto, že jednotlivé fáze jsou graficky popsány jako vodopád
• ve své době pokrok, protože celý proces vývoje byl přehledně rozdělen
• Dnes už je kritizován, protože nedokáže zapojit zákazníka v průběhu vývoje a dát mu možnost kontroly nad vývojem. Dále ho nemůžeme použít, když nemáme možnost specifikovat požadavky na začátku a nebo, když se projekt často mění. Hlavním negativem je pozdní integrace programového systému. |
| 2) Modely pro iterativní vývoj | • Odstraňuje nedostatky předchozího modelu.
• Vymyslel ho Barry Boehm.
• Celý projekt je rozložen na celou řadu dílčích projektů- iterací. Každá iterace obsahuje všechny fáze jako plánování, analýzu, návrh, atd. A výsledkem je fungující část systému, která je testovaná a integrovaná s výsledky předchozích iterací.
• Iterativní vývoj snižuje rizika při vývoji sw. Problémy se odhalí včas. První iterace prověřuje tým již na začátku.
Na konci každé iterace by měl tým zhodnotit svou práci a provést případné změny. Zmírní se tím
možná nespokojenost zákazníka v průběhu vývoje. Po první iteraci zákazník vydí nějaké výsledky a je
mu umožněno reagovat.
Iterativní model může být realizován dvěma základními modely životního cyklu.- inkrementálním
nebo evolučním. |
| 2a) Inkrementální | Definuje na začátku požadavky na systém (hrubě). Potom systém rozdělí na samostatně
realizovatelné části. A každá část prochází vývojem samostatně. To umožňuje synchronizaci a části
projektu se zavádí rovnoměrně. Zákazník má možnost rychlejší odezvy, Výhodou je i přírůstková
spotřeba lidských zdrojů. |
| 2b) Evoluční | Hlavní rozdíl od předchozího spočívá v definici požadavky. Nejsou pouze na začátku, ale dělají se před
začátkem každé iterace. |
