| Odpovědnost za prodlení | ● Vzhledem k synallagmatickému charakteru většiny závazků může být v prodlení nejen dlužník, ale i věřitel
● Prodlení nastává v případě, kdy povinný subjekt nesplní svůj dluh řádně a včas |
| Prodlení dlužníka | ● Dlužník není v prodlení, pokud nemůže splnit svůj dluh v důsledku prodlení věřitele
● Věřitel má právo požadovat řádné splnění nebo může od smlouvy odstoupit za podmínek sjednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem
● V případě fixních závazků, kdy je ve smlouvě ujednaná přesná doba plnění, dochází prodlením k jejich zániku, pokud věřitel neoznámí, že na jejich plnění trvá
● V případě prodlení s předáním nebo vrácením věci věřiteli nese dlužník po dobu prodlení nebezpečí škody na věci, ať ke škodě dojde z jakýchkoli příčin
● zprostit se této odpovědnosti může jen tehdy, prokáže-li, že škoda na věci byla způsobena věřitelem nebo že by ke škodě došlo i při řádném plnění jeho povinnosti
● Vznikne-li v důsledku prodlení dlužníka věřiteli škoda, má právo na její náhradu. Pokud je ale dlužník v prodlení s plněním peněžitého závazku, má věřitel nárok na náhradu škody pouze tehdy, pokud tato škoda není kryta úroky z prodlení. |
| Prodlení dlužníka
● Podstatnost | ● Podstatné porušení smlouvy – věřitel může od smlouvy odstoupit ihned, pokud to dlužníkovi oznámí bez zbytečného odkladu poté, co se o prodlení dozvěděl
● Nepodstatné porušení smlouvy – věřitel musí poskytnout dodatečnou přiměřenou lhůtu k plnění a odstoupit od smlouvy může až poté, co ani v ní dlužník nesplní |
| Prodlení dlužníka
● Úroky z prodlení | ● V případě prodlení se splněním peněžitého dluhu vzniká právo věřitele na úroky z prodlení
● Odpovědnosti se může dlužník zprostit, pokud prokáže, že za prodlení není zodpovědný, např. k prodlení došlo v důsledku okolností vyšší moci
● Výši úroků si mohou strany sjednat ve smlouvě (jinak podle sazby ČNB) |
| Prodlení věřitele | ● Nastává v případě, pokud věřitel nepřevezme řádně nabídnuté plnění nebo pokud neposkytne dlužníkovi součinnost potřebnou k tomu, aby dlužník mohl svůj dluh splnit
● Prodlením věřitelův dluh nezaniká (pozn. autora - Tato věta je správně) => dlužník proto může předně požadovat, aby věřitel splnil svoji povinnost
● Dlužník má rovněž právo od smlouvy odstoupit, to podle stejného principu, který platí pro odstoupení od smlouvy při prodlení dlužníka
● Je-li předmětem plnění věc, nese po věřitel po dobu svého prodlení nebezpečí škody na věci, ať ke škodě došlo z jakéhokoli důvodu. To však neplatí v případě, kdy škodu způsobí sám dlužník |
| Odpovědnost za vady | ● Dlužník je povinen dluh splnit včas a řádně, tzn. bez vad => odpovědnost za vady je proto někdy chápána jako zvláštní případ odpovědnosti za prodlení
● Věc je vadná, jestliže neodpovídá smlouvě, popřípadě účelu jejího užití. Stanovené vlastnosti musí mít věc v době dodání
● Není-li ujednána jiná jakost, musí dlužník plnit ve střední jakosti
● Obecnou úpravu odpovědnosti za vady doplňuje speciální úprava u jednotlivých smluvních typů (která má přednost), zejména u kupní smlouvy a smlouvy o dílo |
| Rozlišení vad | 1. Vady faktické – poskytnutí jiného než sjednaného plnění, jiné (menší) množství, plnění nemá ujednané vlastnosti, vady v dokladech nutných k užívání zboží
2. Právní vady - právní vady má předmět plnění, ke kterému uplatňuje právo třetí osoba, o kterém nabyvatel nevěděl nebo nemohl vědět (např. prodávající není vlastníkem věci, kterou prodává)
a) Vady odstranitelné – právo na opravu; doplnění toho, co chybí či slevu
b) Vady neodstranitelné, pro které nelze věc řádně užívat – právo na odstoupení od smlouvy či přiměřenou slevu + právo na náhradu nákladů účelně vynaložených při uplatnění svého práva |
| Záruka | ● Dlužník (zcizitel) může poskytnout na plnění záruku, a to buď smlouvou, nebo jednostranným prohlášením (např. v záručním listu nebo na obalu)
● Zárukou se zaručuje, že předmět plnění bude mít po určitou dobu ujednané nebo obvyklé vlastnosti a bude způsobilý pro použití k ujednanému či obvyklému účelu |
| Práva z vadného plnění | ● Práva z vadného plnění nevylučují právo na náhradu škody. „čeho se lze domáhat z vadného plnění, nelze uplatnit z jiného právního důvodu“
● Práva v případě vad odstranitelných a neodstranitelných
● Předpokladem pro uspokojení práv z vadného plnění je včasné oznámení vad
● Nabyvatel je povinen vady oznámit bez zbytečného odkladu po zjištění (subjektivní lhůta), nejpozději však do šesti měsíců od převzetí, resp. při poskytnutí záruky do konce záruční lhůty (objektivní lhůta)
● Lhůta k oznámení vad je lhůtou promlčecí |
| Kdy nevznikají práva vadného plnění | ● Splní-li dlužník (zcizitel) vadně, nese odpovědnost za vady a věřitel (příjemce) má práva z vadného plnění. To však neplatí v případě:
▪ vad, které jsou nápadné a zřejmé již při uzavírání smlouvy
▪vad věcí přenechávanýchm jak stojí a leží (úhrnkem)
▪vad, které lze zjistit z veřejného seznamu |
