| Delikt | ● Porušení práva nebo jím stanovené povinnosti.
● Z deliktu tak vzniká povinnost nahradit poškozenému újmu –např. uvedením věci do původního stavu, poskytnutím zadostiučinění, peněžitá náhrada, ... |
| Odpovědnostní závazky | ● Subjekty závazkových vztahů jsou povinny chovat se v souladu s zákony a plnit povinnosti, k nimž se zavázali ve smlouvách
● Právní odpovědnost nastupuje tam, kde subjekt právního vztahu poruší právní povinnost
● Odpovědnostní závazky mohou existovat jak namísto závazků původních (závazek nahradit škodu po odstoupení od smlouvy), tak i vedle nich (např. pro dlužníka, který je v prodlení s peněžitým závazkem, zaplatit kromě původního závazku i úroky z prodlení) |
| Dělení podle ohledu na zavinění | ● Objektivní odpovědnost – objektivní předpoklady vzniku právní odpovědnosti
● Subjektivní odpovědnost – objektivní předpoklady + zavinění |
| Dělení podle druhu odpovědnosti | ● Majetková odpovědnost– porušení právní povinnosti se odrazí jako negativní důsledek v majetkové sféře poškozeného subjektu
▪ Odpovědnost za škodu
▪ Odpovědnost za prodlení
▪ Odpovědnost za vady
● Nemajetková odpovědnost – porušení právní povinnosti se odrazí jako negativní důsledek v nemajetkové sféře poškozeného subjektu (zásah do dobré pověsti, ...) |
| Újma | ● povinnost nahradit jinému újmu zahrnuje vždy povinnost k náhradě škody
● povinnost k náhradě nemajetkové újmy jen, stanoví-li tak smlouva nebo zákon |
| Škoda | ● Představuje jakoukoli ztrátu na majetku.
● Nejedná se přitom pouze o škodu skutečnou (výše, o kterou se hodnota majetku snížila), ale i o ušlý zisk (výše, o kterou se hodnota majetku nezvýšila, ačkoli měla) |
| Podmínky vzniku dpovědnosti za škodu | ● Porušení zásad dobrých mravů — vyžaduje se úmysl
● Porušení zákona — vyžaduje se nedbalost
● Porušení smluvní povinnosti — s liberačním důvodem vyšší moci (důvod odporťující od ) |
| Liberační důvod | ● Liberačním důvodem jsou jen mimořádné, nepředvídatelné a nepřekonatelné překážky, které vznikli nezávisle na vůli škůdce, a to před uplynutím doby plnění, tzv. okolnosti „vyšší moci“.
● Pokud například rozhodce učiní vše pro to, aby bylo ve věci rozhodnuto v přiměřené lhůtě, nicméně z důvodů, které nezavinil, nakonec dojde k významným průtahům, prokáže-li, že učinil vše, co od něj lze dle přiměřených standardů očekávat, je to liberačním důvodem. |
| Zásady odpovědnosti za škodu | ● Na vzniku škody se nesmí podílet poškozená strana
● Prevenční povinnost => povinnost předcházet vzniku škody (újmy), povinnost zakročit, odvrátit újmu; oznamovací povinnost
● Není možné smluvně vyloučit povinnost nahradit újmu způsobenou úmyslně či z hrubé nedbalosti + přihlížet se nebude ani k ujednáním, která předem omezí práva spotřebitele či jiné slabší strany |
| Okolnosti vylučující protiprávnost (vyloučení povinnosti nahradit škodu) | ● nutná obrana; krajní nouze; omluvitelné vzrušení mysli |
| Náhrada pouze předvídatelné škody | ● škoda, která v době vzniku závazkového vztahu nebyla předvídatelná, se nenahrazuje (vznik škody z důvodu vyšší moci, nezávisle na vůli škůdce) |
| Způsoby náhrady škody | ● Naturální restitucí - uvedením do původního stavu, NOZ tento způsob upřednostňuje
● Náhrada v penězích
● některé věci mají pro lidi jen těžko nahraditelnou hodnotu => proto NOZ zavádí koncept tzv. věci zvláštní obliby
● Soud může snížit náhradu škody, v případě nemožnosti určit výši škody ji soud může určit spravedlivým zvážením všech okolností daného případu |
| Zvláštní případy vzniku škody | ● Škoda způsobená dopravním prostředkem,
● Škoda způsobená vadou výrobku
● Škoda způsobená zvířetem
● Škoda způsobená informací nebo radou |
| Bezdůvodné obohacení | ● „Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat to, o co se na jeho úkor obohatil“
● Nemusí k němu dojít vlivem protiprávního jednání jako u odpovědnosti za škodu (např. někdo omylem pošle peníze na cizí bankovní účet)
● Dobrá víra obohaceného (NOZ) => poctivý obohacený musí vrátit prospěch pouze do té výše, v jaké jeho obohacení trvá v době, kdy ho o vrácení požádá ochuzený
● Bezdůvodné obohacení se nehradí, obohatil-li někdo jiného, ač věděl, že k tomu nebyl povinen + co bylo plněno za účelem zakázaným či nemožným, se nevrací |
| Příčiny bezdůvodného obohacení | ● plněním bez právního důvodu
● plněním z právního důvodu, který odpadl (např. plnění bylo poskytnuto po uplynutí prekluzivní lhůty)
● protiprávním užitím cizí hodnoty
● plněním poskytnutým třetí osobou, které měl obohacený poskytnout sám (např. škodu nahradí osoba, která za ni není zodpovědná) |
