| Normy bez klasické strukutry | ▪ Normy blanketové – odkazují na jinou normu (obecně určenou), např. „pokud v zákoně není stanoveno jinak“
▪ Normy odkazovací – odkazují na jinou, jmenovitě určenou normu, např. §63
▪ Normy kolizní – určují rozhodné právo pro úpravu vztahů s mezinárodním prvkem; určují, zda se použije např. právní řád ČR, nebo jiné země |
| Právní norma | = obecně závazné pravidlo lidského chování, které je státem stanovené (uznané) a státem vynutitelné |
| Základní znaky právních norem | o Normativnost
o Obecnost
o Formální určitost
o Závaznost
o vynutitelnost |
| Struktura právních norem | = Vnitřní forma, v níž je obsah určitým způsobem organizován
• Klasická struktura
o Hypotéza – podmínky realizace dispozice
o Dispozice – obsahuje pravidlo chování
§ Stanoví, komu a jaká vznikají práva či povinnosti, pokud nastane, co je v hypotéze
o Sankční hypotéza – stanoví, podmínky, kdy se uplatní sankce
o Sankce – negativní následek
§ Stanoví důsledky porušení právní normy |
| Druhy právních norem (klasická struktura) | • Opravňující (dovolující) – stanovuje oprávnění
• Zakazující (přikazující/ zakazující) – stanovuje povinnost
• Kogentní – nelze se od nich odchýlit
o Zavazují své adresáty bezvýhradně a musí být použity vždy
o Nelze udělat dohodu stran
o Veřejné právo – trestní, finanční
• Dispozitivní – lze se od ní platně odchýlit, ale jsou omezeni kogentními normami
o Dohodou stran
o Soukromé právo – obchodní |
| Platnost právních norem | • Platnost právní normy souvisí s její normativní existencí = je součástí daného právního řádu za splnění všech požadovaných náležitostí => musí být vydána státním orgánem, který je k jejímu vydání kompetentní, musí mít formu některého pramene práva a řádně vyhlášena
• Právní předpisy v ČR nabývají platnosti dnem vyhlášení ve Sbírce zákonů
• To, že je právní norma platná, znamená, že byla publikována, ale ještě se jí nemusíme řídit
• Řídíme se dle ní až od působnosti |
| Působnost (účinnost) právních norem | • Právní norma je účinná, jakmile může způsobit právní následky s jejím přijetím spojené, tedy může být aplikována na ní upravené právní vztahy
• Okamžik platnosti a účinnosti nemusí splývat v jeden den
• Podmínkou účinnosti je platnost
• Den nabytí účinnosti bývá zpravidla určen, pokud tomu tak není, tak nabývá účinnosti 15. den od nabytí platnosti |
| Časová působnost = kdy počíná a kdy končí účinnost právní normy | • Vymezuje dobu, po kterou právní norma existuje, resp. je součástí právního řádu
• Otázka časové působnosti souvisí s platností a účinností právního předpisu, s retroaktivitou
o Derogační klauzule je výslovné ustanovení k zániku platnosti normy (platnost normy
není zpravidla omezená)
o Zpětná působnost právní normy (skoro se nevyskytuje)
§ RETROAKTIVITA = zpětná působnost právní normy
§ Pravá retroaktivita – trestnost činu se posuzuje podle pozdějšího zákona jen
tehdy, je-li pro pachatele příznivější
§ Nepravá retroaktivita – vznik právního vztahu se určuje podle normy účinné
v době vzniku, ale obsah vztahu se určuje podle normy nové |
| Prostorová působnost – na kterém území je právní norma účinná | • stanovení rozsahu, v jakém se norma použije se zřetelem k místu
• Trestní zákon se vztahuje na trestné činy spáchané na území ČR, bez ohledu na to, zda je spáchal občan ČR či cizinec (princip teritoriality) |
| Osobní působnost | - úzce spojena s prostorovou působností, odpovídá na otázku, pro které osoby právní norma platí (nejčastěji se vztahuje na osoby (subjekty) na území ČR) |
| Věcná působnost– | vymezení okruhu společenských vztahů, (např. právní vztahy v oblasti školství, podnikání, apod.), na které se právní norma vztahuje |
