| Typy právní kultury | ● Kontinentálně evropský typ (kontinentální typ)
o hlavní pramen práva je zákon
o odvozen z římského práva
o ČR, země Evropy
● Angloamerický typ (anglosaský typ)
o převažují precedenty, právní obyčeje apod.
o vznikl na základě common law
o VB, USA, Velká část Kanady, Bývalé kolonie těchto zemí
● Islámské právní kultury apod.
onáboženské právo
o pramenem je např. Korán |
| Prameny | = formy, v niž je právo (právní normy) obsažen |
| Normativní právní akty | Předpisy (zákony, nařízení vlády)
●Výsledky cílevědomé normotvorné činnosti státních orgánů obsahující právní normy (pravidla chování)
●Psaný projev práva
● Právní akt vydaný státem, který obsahuje právní normy
Dělí se na
● primární - zákony, zákoníky, ústaní zákony, zákonná opatření senátu
● sekundární - nařízení vlády; vyhlášky ministerstev; vyhlášky a nařízení orgánů územní samosprávy |
| Normativní smlouva | ● Smlouva, která obsahuje právní normy
● Smlouva jako taková nemá normativní význam, neboť řeší individuální vztahy, ale normativní smlouva pramenem práva je
● Vyhlášeny ve Sbírce mezinárodních smluv ministerstvem zahraničí
● Mají přednost před vnitrostátním právem |
| Soudní precedenty | ●Rozhodnutí státního orgánu (soudu) daného státu, které je závazné pro všechna další rozhodnutí daného orgánu v budoucnu
§ Rozhodnutí se stává pramenem práva |
| Právní obyčeje | Význam v mezinárodním právu, právo VB = common law
● Nepsané právo
● Forma živelné tvorby práva, kdy v určité společnosti po dlouhou dobu fakticky existuje dlouhotrvající masové uskutečňování určitého chování
§ Pravidlo se po dlouhé době stane pramenem práva a je vynucováno státem |
| Obecné právní zásady | ● Zásady, které dlouho fungují ve společnosti |
| Jurisprudence | ● Právní věda v podobě určených starých právnických knih |
| Prameny práva v ČR | NORMATIVNÍ PRÁVNÍ AKTY
● Nejdůležitější pramen práva u nás
NORMATIVNÍ SMLOUVY |
| Primární normativní akty | ● Zákony (vydáváno PS) a zákonná opatření (= zákony vydané Senátem při neexistenci PS)
● Zákon a zákoník – na stejném stupni právní síly
§ Zákoník – speciální forma zákonu, specifické pro jedno odvětví – nejdůležitější zákon pro dané odvětví (obchodní zákoník, trestní zákoník, občanský zákoník) |
| Sekundární normativní akty | ● Nařízení vlády
● Vyhlášky ministerstev a jiných úředních správních orgánů
● Vyhlášky a nařízení obcí a krajů |
| Legislativní proces | = proces tvorby práva
● legislativní záměř ->
● návrh zákona ->
● poslanecká sněmovna - souhlas(nadpoloviční většina všech přítomných poslanců –
min. 34) → bez zbytečného odkladu do senátu/nesouhlas
● senát
- souhlas/ nevyjádří se/ vyjádří vůli se jím nezabývat = souhlas; nesouhlas/ pozměňovací návrhy -> zpět do poslanecké sněmovny, kde je buď přehlasují nebo ne
● prezident
- přijme/ vetuje -> můžou ho přehlasovat |
| Navrhovat zákony mohou: | ● poslanec, skupina poslanců, senát, vláda, zastupitelstvo kraje |
| legislativní záměr | ● Začátek legislativního procesu je dán prvotním návrhem nějaké právní normy |
| návrh zákona | ● Po podrobení legislativního záměru oponentuře se zpracuje paragrafové znění |
| legislativní proces po předání senátu | Senát má 30 dnů
● Schválí = zákon byl přijat
● Zamítne
§ Putuje do PS – hlasuje znovu
§ Více ½ všech poslanců (101 hlasů) = zákon byl přijat
§ Méně než ½ všech poslanců = zákon nebyl přijat
● Vráti do PS (pozměňovací návrhy)
§ PS hlasuje znovu s pozměňovacím návrhem
§ Více než ½ všech přítomných poslanců = zákon byl přijat
§ Méně než ½ všech přítomných → PS hlasuje o původním znění
• Více ½ všech poslanců (101 hlasů) = zákon byl přijat
• Méně než ½ všech poslanců = zákon nebyl přijat
● Vyjádří vůli nezabývat se jím – senát chce zkrátit dobu projednávání = zákon byl přijat
● Nevyjádří se vůbec = fixce přijetí = zákon byl přijat |
| Legislativní proces u ústavních zákonů | ● U ústavních zákonů platí 3/5 většina a zároveň senát nemůže být přehlasovaný – složitější proces |
| Legislativní proces po předání prezidentovi | Přijatý návrh zákona putuje k prezidentovi
o Nemá legislativní pravomoc = nemůže rozhodovat o přijetí nebo nepřijetí
● Návrh nevrátí = podepíše ho = zákon byl vyhlášen = platný
● Může přijatý návrh vetovat (= suspenzivní veto) - Do 15 dnů může vrátit do PS
§ PS hlasuje znovu
§ Více ½ všech poslanců (101 hlasů) = zákon byl vyhlášen = platný
§ Méně než ½ všech poslanců = zákon nebyl přijat |
| Vyhlášení zákona ve sbírce zákonů | ● Má právní význam – od vyhlášení je zákon platný
● Součástí právního řádu – zrušení může být legislativním procesem
● Legisvakační doba – období mezi vyhlášením a účinností (PO a FO se ze zákonem mají možnost seznámit)
● Účinnosti je až po nějaké době |
