Z hlediska učlenění státu dělíme státy na:
- demokratické a nedemokratické
- unitární, složené a jiné
- kapitalistické a socialistické
- parlamentní a prezidentské
- žádná z uvedených odpovědí není správná | + unitární, složené a jiné |
Autorem konceptu dělby moci a systému vzájemných brzd je francouzský myslitel
- Michel de Montaigne
- J.J. Rousseau
- Jacques Derida
- Charles de Montesquie
- Henri Cartier-Bresson | + Charles de Montesquie |
Stát nedisponuje těmito funkcemi:
- konstitutivními
- vnější
- kogentními
- dispozitivními
- vnitřní
- subjektivními
- deklaratorními | + konstitutivními
+ kogentními
+ dispozitivními
+ subjektivními
+ deklaratorními |
Státní režim rozdělujeme na:
- neomezující
- demokratický
- nadstátní
- omezující
- nedemokratický
- polostátní | + demokratický
+ nedemokratický |
"Suverenita nebo svrchovanost státu" znamená:
- nezávislost státní moci na jakékoliv jiné moci
- oprávnění schvalovat právní normy
- že stát je jedinou organizací svého druhu na daném území
- že zahrnuje veškeré obyvatelstvo určitého území
- žádná z výše uvedených odpovědí není správná | + nezávislost státní moci na jakékoliv jiné moci |
Česká republika je
- unitárním státem,
- federativním státem,
- konfederací,
- personální unie
- parlamentní republika
- prezidentská republika | + unitárním státem,
+ parlamentní republika |
Československo po přijetí ústavního zákona č. 143/1968 bylo
- unitárním státem,
- federativním státem,
- konfederací,
- monarchii,
- žádná odpověď není správná. | + federativním státem, |
Švýcarsko (Švýcarská konfederace) je
- unitárním státem,
- federativním státem,
- konfederací,
- personální unie,
- žádná odpověď není správná. | + federativním státem, |
Německo (Spolková republika Německo) je
- unitárním státem,
- federativním státem,
- konfederací,
- reálná unie
- žádná odpověď není správná. | + federativním státem, |
Mezí nedemokratickou formu vlády řadíme
- totalitní státy,
- demokratické státy,
- fašistické státy,
- nacistické státy,
- teokracie,
- autokracie. | + totalitní státy,
+ fašistické státy,
+ nacistické státy,
+ teokracie,
+ autokracie. |
Znakem federace je:
- mezinárodní smlouva
- společná ústava
- dvojí občanství
- dvojí soustava nejvyšších státních orgánů
- každý člen federace vystupuje v mezinárodních vztazích samostatně | + společná ústava
+ dvojí občanství
+ dvojí soustava nejvyšších státních orgánů |
Prezidentskou republiku charakterizuje:
- prezident je volen parlamentem
- prezident má zákonodárnou iniciativu
- přímá volba prezidenta nebo volba prostřednictvím volitelů
- prezident je šéfem výkonné moci
- žádná odpověď není správná | + prezident má zákonodárnou iniciativu
+ přímá volba prezidenta nebo volba prostřednictvím volitelů
+ prezident je šéfem výkonné moci |
Parlamentní republiku charakterizuje:
- vedoucí postavení zaujímá zákonodárný zastupitelský orgán
- prezident vykonává pouze funkci hlavy státu
- vláda je odpovědna parlamentu
- prezident má zákonodárnou iniciativu
- prezident je "šéfem vlády" | + vedoucí postavení zaujímá zákonodárný zastupitelský orgán
+ prezident vykonává pouze funkci hlavy státu
+ vláda je odpovědna parlamentu |
Hlavním legislativním orgánem Evropských společenství je:
- Evropská komise
- Rada EU
- Evropský parlament
- Evropský soudní dvůr
- Rada Evropy | + Rada EU |
Pramenem práva Evropských společenství nejsou:
- směrnice
- doporučení
- stanoviska
- rámcová rozhodnutí
- nařízení | + rámcová rozhodnutí |
Nařízení orgánů ES
- Je závazné pouze pro Společenství
- Pro členské státy EU nemá přímý účinek
- Musí být transformováno do právních řádů
členských států
- Je obecně závazné jak pro Společenství tak pro
členské státy
- Je závazné pouze co do stanoveného cíle | + Je obecně závazné jak pro Společenství tak pro členské státy |
Směrnice orgánů ES/EU
- je závazná pouze co do stanoveného cíle
- má přímé účinky do právních řádů států EU
- není vůbec závazná pro státy EU
- žádná z předchozích možností
- žádná odpověď není správná | + je závazná pouze co do stanoveného cíle |
Směrnice je závazná:
- jako celek
- jen pokud jde o ustanovení, jež jsou v ní jako
závarná označena
- jen pokud jde o ustanovení, která upravují
práva a povinnosti účastníků
- jen co do výsledku, který má být dosažen
- žádná z předchozích možností | + jen co do výsledku, který má být dosažen |
Do struktury orgánů EU nepatří:
- Rada EU
- Evropská rada
- Rada Evropy
- Evropský soud pro lidská práva
- Evropská komise | + Rada Evropy
+ Evropský soud pro lidská práva |
Evropský parlament
- má právo legislativní iniciativy
- je volen přímo od roku 1999
- má jediné sídlo v Bruselu
- podílí se na schvalování Evropské komise
- jmenuje evropského ombudsmana | + podílí se na schvalování Evropské komise
+ jmenuje evropského ombudsmana |
Funkcí Evropského soudního dvora je:
- dosáhnout dodržování komunitárního práva
- interpretovat komunítární právo
- podílet se na dotváření práva
- tvořit právní normy
- udělovat tresty | + dosáhnout dodržování komunitárního práva
+ interpretovat komunítární právo
+ podílet se na dotváření práva |
Orgánem ES/EU je:
- Evropská rada
- Mezinárodni soud v Haagu
- Evropský soudní dvůr
- Evropský soud pro lidská práva
- Evropská komise
- Soud první instance
- Rada Evropy
- Rada EU | + Evropská rada
+ Evropský soudní dvůr
+ Evropská komise
+ Soud první instance
+ Rada EU |
Orgánem ES/EU není:
- Rada EU
- Mezinárodní soud v Haagu
- Evropský soudní dvůr
- Evropský soud pro lidská práva
- Evropská komise
- Soud první instance
- Rada Evropy | + Mezinárodní soud v Haagu
+ Evropský soud pro lidská práva
+ Rada Evropy |
Rada EU může rozhodovat:
- prostou většinou
- speciální většina
- kvalifikovanou většinou
- minimálně 3 hlasy
- jednomyslně | + prostou většinou
+ kvalifikovanou většinou
+ jednomyslně |
Mezi závazné prameny práva ES/EU nepatří
- nařízení
- směrnice
- rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva
- doporučení
- stanoviska | + rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva
+ doporučení
+ stanoviska |
Mezi závazné prameny práva ES/EU patří
- nařízení
- směrnice
- rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva
- doporučení
- stanoviska | + nařízení
+ směrnice |
Nařízení EU na úpravu vnitrostátních vztahů (poměrů) členských států:
- nepůsobí nikdy
- působí vždy přímo
- od okamžiku jejích přijetí
- působí jen v případě, že si to účastníci vztahu
dohodnou
- působí, jsou-li začleněna do vnitrostátního
práva
- působí přímo jen, nejsou-li v rozporu s
vnitrostátní právní úpravou | + působí vždy přímo |
Směrnice EU na úpravu vnitrostátních vztahů (poměrů) členských států:
- nepůsobí nikdy, mají jen doporučující charakter
- působí vždy přímo
- od okamžiku jejich přijetí
- působí jen v případě, že si to účastníci vztahu
dohodnou
- působí, jsou-li začleněny do vnitrostátního
práva
- působí přímo jen, nejsou-lí v rozporu s
vnitrostátní právní úpravou | + působí, jsou-li začleněny do vnitrostátního práva |
Základní lidská práva a svobody jsou
- nezadatelná
- nezcizltelná
- nepromlčitelná
- nezrušitelná
- promlčitelná
- zrušitelná
- zcizitelná | + nezadatelná
+ nezcizltelná
+ nepromlčitelná
+ nezrušitelná |
Mezi základní práva a svobody řadíme:
- právo na život
- nedotknutelnost osoby a jejího soukromí
- nedotknutelnost vlastnictví
- svoboda pohybu
- ochrana proti nuceným pracím
- právo sdružovací
- právo shromažďovací
- právo na vzdělání
- ochrana zdraví | + právo na život
+ nedotknutelnost osoby a jejího soukromí
+ nedotknutelnost vlastnictví
+ svoboda pohybu
+ ochrana proti nuceným pracím |
Mezi politická práva neřadíme:
- právo petiční
- právo na podnikání
- právo volební
- svoboda sdružování
- svoboda projevu
- právo shromažďovací
- právo na hmotné zabezpečení
- právo na vzdělání | + právo na podnikání
+ právo na hmotné zabezpečení
+ právo na vzdělání |
Mezi hospodářská, sociální a kulturní práva řadíme:
- svobodu projevu
- právo na svobodnou volbu povolání
- právo shromažďovací
- právo volební
- právo na ochranu zdraví
- právo na ochranu rodiny
- právo na vzdělání
- právo na život | + právo na svobodnou volbu povolání
+ právo na ochranu zdraví
+ právo na ochranu rodiny
+ právo na vzdělání |
Mezi hospodářská, sociální a kulturní práva řadíme:
- právo na svobodnou volbu povolání
- právo shromažďovací
- právo volební
- právo na ochranu zdraví
- právo na ochranu rodiny
- právo na vzdělání
- právo na život | + právo na svobodnou volbu povolání
+ právo na ochranu zdraví
+ právo na ochranu rodiny
+ právo na vzdělání |
Mezi politická práva řadíme:
- právo volební
- svoboda sdružování
- svoboda projevu
- právo shromažďovací
- právo na hmotné zabezpečení
- právo na vzdělání
- právo petiční
- právo na podnikání | + právo volební
+ svoboda sdružování
+ svoboda projevu
+ právo shromažďovací
+ právo petiční |
Mezi základní práva a svobody neřadíme:
- právo na život
- nedotknutelnost vlastnictví
- ochrana proti nuceným pracím
- právo sdružovací
- právo shromažďovací
- právo na vzdělání
- ochrana zdraví | + právo sdružovací
+ právo shromažďovací
+ právo na vzdělání
+ ochrana zdraví |
Mezi hospodářská, sociální a kulturní práva neřadíme:
- svobodu projevu
- právo na svobodnou volbu povolání
- právo shromažďovací
- právo volební
- právo na ochranu zdraví
- právo na ochranu rodiny
- právo na vzdělání
- právo na život | + svobodu projevu
+ právo shromažďovací
+ právo volební
+ právo na život |
Mezi hospodářská, sociální a kulturní práva neřadíme:
- právo na svobodnou volbu povolání
+ právo shromažďovací
+ právo volební
- právo na ochranu rodiny
- právo na vzdělání
+ právo na život | + právo shromažďovací
+ právo volební
+ právo na život |
Základní lidská práva a svobody nejsou
- nezadatelná
- nezcizitelná
- nepromlčitelná
- nezrušitelná
- promlčitelná
- zrušitelná
- zcizitelná | + promlčitelná
+ zrušitelná
+ zcizitelná |
K politickým právům patří podle Listiny základních práv a svobod:
- ochrana proti nuceným pracím
- právo shromažďovací
- právo na vzdělání
- ochrana rodiny
- právo svobodně se sdružovat | + právo shromažďovací
+ právo svobodně se sdružovat |
Listina základních práv a svobod je
- součástí Ústavy ČR
- součástí ústavního pořádku ČR
- samostatný ústavní zákon
- je totéž co Charta základních práv EU
- podzákonný předpis | + součástí ústavního pořádku ČR
+ samostatný ústavní zákon |